Aby byly světové metropole připraveny na rostoucí počet obyvatel, demografické změny a změnu klimatu, musí být dobře navržené, účelně vybudované a odolné. Dlouhodobé plánování měst je prvním krokem k úspěšné urbanizaci. Proto když mluvíme o městech budoucnosti, nemyslíme tím létající auta, sci-fi teleportaci nebo vesmírné kolonie, ale inovace, které se již úspěšně realizují v chytrých městech po celém světě. Skutečně inovativní model města využívá nejlepší prvky velkých městských aglomerací a integruje je do celistvého, člověkem vytvořeného megaměsta pro jednadvacáté století a období následující.
Vydejte se s námi na světové turné po městech zítřka založených na inovacích.
Naše vize města budoucnosti má digitální infrastrukturu New Yorku, bezpečnou a udržitelnou městskou mobilitu Hamburku, je postavena na perspektivní městské architektuře Rotterdamu, inovativním systému veřejné dopravy Singapuru a ekologických ambicích Abú Dhabí.
New York je ztělesněním "moderního města" od chvíle, kdy se v něm objevily první výškové budovy. Není náhodou, že jeho ikonické centrum je vždy první obětí katastrofických filmů - a že jeho obyvatelé jsou často těmi, kdo zachrání situaci ještě předtím, než začnou běžet titulky. Díky plánu "Internet Master Plan" je New York nejen odolný, ale jeho digitální infrastruktura je připravena podporovat konektivitu města zítřka.
Nedávná studie označila New York za nejlepší město na světě v oblasti technologií, inovací a podnikání, s jednou z nejsilnějších technologických základen chytrých měst na světě a největším počtem aplikací pro chytrá města. Téměř 300 000 Newyorčanů v současné době pracuje v oblasti technologií, ale digitalizace metropole přesahuje rámec startupů a online mediálních společností. Vodoměry a měřiče spotřeby energie, kompaktory odpadu a telemedicínské kiosky jsou propojeny internetem věcí (IoT). Newyorský Úřad pro technologie a inovace zveřejňuje data a umožňuje vývojářům vytvářet aplikace, které obyvatelům města zlepšují dostupnost komunálních služeb.
Snad nejviditelnějším ukazatelem digitální infrastruktury v centru města je téměř 2 000 vysokorychlostních digitálních kiosků. V celém městě NYC nahradily telefonní automaty a poskytly největší a nejrychlejší bezplatnou veřejnou síť Wi-Fi na světě. V kioscích lze také nabíjet zařízení a prostřednictvím tabletu získat přístup k městským službám, mapám a plánům.
Doprava, logistika a mobilita byly vždy klíčové pro ekonomiku a globální image přístavního města Hamburk. V současnosti se tak řadí do čela moderních, nízkouhlíkových dopravních řešení. Cílem klimatického plánu Hamburku je snížit do roku 2030 emise CO2 v metropolitní oblasti na polovinu. Jeho ambiciózní cíl stát se klimaticky chytrým městem se řídí plánem projektů, který zahrnuje více než 200 projektů - od zvýšení dodávek energie z obnovitelných zdrojů přes přeměnu zelených ploch, udržitelné vytápění až po ekologickou mobilitu.
Jedním ze způsobů, jak se městská mobilita stává udržitelnější, jsou inteligentní dopravní systémy (ITS), které představují komplexní přístup k řízení dopravy. ITS vytváří síť propojující všechny prvky městské mobility, od infrastruktury, veřejných a soukromých vozidel až po zboží a cestující, poskytovatele služeb a uživatele. Díky koordinovaným datům a informacím v reálném čase je doprava, parkování a všechny formy městské mobility inteligentnější, efektivnější a bezpečnější. V době, kdy se Hamburk připravuje na pořádání celosvětového kongresu ITS v roce 2021, již realizoval některé projekty a dohodl se na strategii dalšího rozvoje.
V hamburském přístavu se v současné době testuje projekt majáku, který propojuje vozidla navzájem i s dynamicky řízenými semafory a mohl by být synchronizován s dalšími pilotními projekty ITS. Mohl by být také snadno rozšířen o bezpečnostní prvky, jako je například systém varování před kolizí vyvinutý společností Continental, který má chránit zvláště zranitelné účastníky silničního provozu. V rámci navrhovaného systému se na základě cloudového výpočtu dopravních dat v reálném čase varuje před potenciálními kolizemi s účastníky silničního provozu, čímž se silnice stávají bezpečnějšími pro všechny účastníky provozu. Společnost Continental již podepsala s městem dohodu o partnerství, jejímž cílem je zajistit městskou mobilitu v budoucnosti pomocí takovýchto high-tech konceptů.
Nizozemsko má z hlediska dopadů klimatických změn mimořádnou pozici, protože třetina země leží pod úrovní mořské hladiny. Rotterdam je postindustriální město budoucnosti, které se výrazně změnilo díky modernizaci a automatizaci výroby a dopravy. Jeho přístav, největší v Evropské unii, je ovlivněn každou změnou v globální ekonomice.
Město využilo tuto výzvu jako příležitost k podpoře kreativních projektů, k přijetí změn a k podpoře využití nyní prázdných průmyslových prostor. Proměňuje využití prostoru prostřednictvím konceptů, jako je první plovoucí farma na světě, věž bez smogu, filtr vzduchu pro městské oblasti, a konceptu spravování nemovitostí, který umožňuje levný pronájem chátrajících městských budov kreativcům a malým podnikům nebo startupům.
Projektanti také začleňují do městské architektury inteligentní hospodaření s vodou, aby předešli pokračujícímu zvyšování hladiny moří v důsledku změny klimatu. Rotterdamské náměstí Watersquare ukazuje cestu k využití dešťové vody a umožňuje ji skutečně používat. Když prší, lze sledovat průtok vody různými nádržemi a kanalizací. Po přefiltrování se čistá voda dostává do okolní zeleně, je rozváděna z fontánky na pití a teče do křestní lázně, kterou využívá nedaleký kostel. V době sucha se tato plocha stává atraktivním místem pro trávení volných chvil, najdete tady třeba skate rampy, basketbalové hřiště, další odpočinkové prostory a amfiteátr pro sousední mládežnické divadlo.
Veřejná doprava v Singapuru patří k nákladově nejefektivnějším systémům na světě a cestující jsou v ní nejspokojenější na světě. S veřejnou dopravou ve společnosti je spokojeno 86 % lidí. Síť městské mobility je důsledně inovativní, od infrastruktury, od hardwaru až po software a funkčnost. Právě letos singapurský úřad pro pozemní dopravu přijal prediktivní systém údržby, který konsoliduje a integruje informace shromážděné z vlakových linek do databáze, jež předpovídá závady, předchází poruchám a automaticky plánuje údržbu.
Bezkontaktní placení a automatizovaný, bezdotykový výběr jízdného jsou již pro dojíždějící součástí každodenní rutiny, ale nedávný vývoj systému rozpoznávání obličeje, který dokáže identifikovat cestující při průchodu bránou, je futuristickou myšlenkou, která by se brzy mohla stát skutečně reálnou.
Nejprogresivnějším aspektem dopravního modelu městského státu je však pokročilé testování autonomních vozidel, která plánuje zařadit do systému veřejné dopravy do roku 2022. Koncept prvního autobusu bez řidiče, který v roce 2019 během zkušebního období jezdil po veřejných komunikacích, je podobný 100% elektrickému CUbE robotaxi s technologií Continental, které se testuje na jiném místě Singapuru. Ve městě zítřka budou kyvadlové autobusy bez řidiče vyplňovat mezery v síti a pomáhat dojíždějícím efektivněji dosáhnout vlakových stanic.
Energie spotřebovaná na vytápění a chlazení významně přispívá ke globálním emisím CO2. V Abú Dhabí představuje energie na výrobu chladnějšího vzduchu v pouštním horku dvě třetiny roční a tři čtvrtiny denní spotřeby elektřiny. Tepelné výdeje z lidské činnosti a činnosti strojů mění městské oblasti v tepelné ostrovy, kde může být teplota vzduchu o 2-3 stupně vyšší než v přilehlých venkovských oblastech. Špičkové teplotní rozdíly dosahují 10 stupňů, za extrémních okolností i více. Vyšší teplota ve městech znamená více klimatizace. V Abú Dhabí je efekt tepelného ostrova zodpovědný až za 15 % ročního chladicího zatížení. Vláda emirátu jako první v regionu zavedla plně integrovaný systém dálkového chlazení, který může snížit energetickou náročnost na polovinu.
V Al Bahar Towers, jedné z nejvýznamnějších dominant města, se setkávají tradiční způsoby chlazení s futuristickou městskou architekturou. Počítačem řízené obrazovky, které pokrývají celou fasádu, byly inspirovány tradičními stínícími clonami na památkově chráněných budovách v této oblasti. Reagují na pohyb slunce a udržují uvnitř chlad, aniž by blokovaly světlo, čímž snižují spotřebu energie na klimatizaci na polovinu.
V plánovaném ekologickém městě Masdar na okraji Abú Dhabí je obecně o 15 až 20 °C chladněji než v okolní poušti. Toho je dosaženo vyvýšenou polohou, urbanistickým plánováním s cílem maximalizovat stín a také větrnou věží po vzoru tradičních architektury, která žene ulicemi chladivý vítr. Někdy města budoucnosti čerpají nejlepší nápady z minulosti.
